Deprese

27. 5. 2016

Toužím se obalit v samotě,

chci rozplynout se v prázdnotě,

vyblednout v zvláštní křehký sen.

Ač na svět se často usmívám,

s každým dnem pomalu umírám,

zřejmě mi chybí šťastný gen.

Temnota mou mysl obestřela,

rány na duši znovu otevřela,

mě v hlavě začalo se smrákat.

Já ztrácím se v mlze z mořských pěn,

chci zavřít se do čtyř holých stěn

a navždy jen spát a plakat.

Komentáře

Zatím nebyl vložen žádný komentář