Prolog k připravované dystopii První dítě
Svět hořel.
Zmítal se v plamenech a lidé umírali ne po tisících, ale rovnou po miliónech. Vývoj technologie dospěl tak daleko, že když vypukla třetí světová válka, šlo o válku totální, jíž neměl přežít nikdo. Zbraně byly tak ničivé, že vymazaly z mapy světa celá města, celé národy... A chemické a biologické zbraně dílo zkázy dokonaly. Ten, kdo unikl bombám a vše stravujícímu ohni, často podlehl nákaze.
Lidstvo má ale, zdá se, zázračný talent přežít. Tak jako švábi nebo krysy. Zalezli do podzemí a přečkali tak apokalypsu, aby dali později vzniknout novým a, jak doufali, také lepším lidem. Když se po několika generacích podzemí vrátili na povrch, aby začali znovu na očištěné zemi, střetli se s novým nepřítelem. Skupinami divokých tvorů, kteří kdysi bývali lidmi. Následky této strašné války je ale změnili k nepoznání, nezůstalo v nich nic lidského, jen hlad. Začalo se jim říkat Diví nebo také Nelidé.
Poslední skupina lidí, kteří na celém světě zbyli, tak byla nucena zbudovat ohromnou zeď kolem svého území, aby se ochránili před útoky Nelidí a mohli v klidu a bezpečí založit novou civilizaci v posledním městě na světě. Toto první město nového světa dostalo příznačný název New Eden. A mladý muž, který vyvedl zbytek lidské rasy na povrch a navrhl stavbu města, byl prakticky jednomyslně zvolen vůdcem nového národa. Jaká to symbolika, že prvním dítětem, jež se narodilo v tomto novém světě, byla právě jeho dcera.
Vůdce dal světu nový řád, díky jehož dodržování se mělo lidstvo napříště vyhnout jakémukoli konfliktu a žít v harmonii. Další válka by totiž znamenala naprostou zkázu lidí.
VEŠKERÁ NÁBOŽENSTVÍ A JAKÉKOLI NÁBOŽENSKÉ PROJEVY JSOU PŘÍSNĚ ZAKÁZÁNY.
LIDÉ KAŽDÉ RASY MAJÍ VLASTNÍ PŘIDĚLENÉ TERITORIUM. JAKÉKOLI VZTAHY MEZI JEDNOTLIVÝMI RASAMI JSOU PŘÍSNĚ ZAKÁZÁNY.
VEŘEJNÉ PROJEVOVÁNÍ CITŮ A EMOCÍ JE ZAKÁZÁNO.
JAKÉKOLI PŘIPOMÍNÁNÍ MINULOSTI JE STRIKTNĚ ZAKÁZÁNO
